Vychováváme hvězdy českého krasobruslení

Padesát let mezi axely, salchowy a piruetami

4. února 2011

Přinýšíme Vám přepis článku od autorky Stanislavy Králové z MF DNES, který v rámci seriálu Na kávě s... se zaměřil na trenérku pardubických krasobruslařů Janu Skřivánkovou.


Jana Skřivánková od pondělí do pátku obouvá brusle a krouží mezi svými svěřenkyněmi. Stará se o malé děti, je však i trenérkou skupinového bruslení, z něhož její svěřenky přivezly nejeden republikový titul.

„Bruslit jsem začala v deseti letech, protože se mi to líbilo v televizi,“ říká trenérka pardubického krasobruslařského oddílu Jana Skřivánková, která před několika dny oslavila kulaté životní jubileum.

Její postavu by jí mohla leckterá žena závidět. Skřivánková se každý všední den obouvá do bruslí a bedlivě pozoruje své svěřenkyně: sólistky, začínající bruslařky, ale i skupiny dívek „orionek“, které vede při skupinovém bruslení.

Když se sejdou při tréninku na ledě všechny krasobruslařky pardubického oddílu na trénink, je to skoro o život. Mezi začínajícími dívenkami v sukýnkách, které se učí základní bruslařské kroky a na ledě vlají stejně jako jejich sukýnka, nabírají rychlost a k dvojitým axelům se odrážejí zkušené juniorky. „Když se patnáctiletá dívka rozjíždí ke skoku, je to opravdu nebezpečné. Všichni hulákáme a upozorňujeme, že jede. Kdyby na ni spadla, zakopla, podrazila ji, nechci domyslet. Bohužel si nemůžeme dovolit je rozhodit, protože pak nemáme nárok na led,“ posteskne si Skřivánková.

I proto trenérka vždycky ožije, když se objeví myšlenka na další ledovou plochu. Kluziště, které by mělo sloužit pro rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou, by mohlo vyrůst poblíž Pardubic.

„Pardubice stoprocentně potřebují třetí halu. Tady by mohli být vynikající krasobrulaři, ale krasobruslařský oddíl má strašně málo možností trénovat. Trénujeme buď dost v poledne, nebo hodně pozdě večer,“ říká Skřivánková.

Ve své skupině nyní talent, který by jednou třeba mohl nahradit Tomáše Vernera, nemá. V oddíle bruslí jenom dívky. I tak se ale zatím žádná naděje nerýsuje.

„Ale ne, Matěj Novák, který skončil se svou partnerkou Lucií Myslivečkovou na Evropě na desátém místě při svém debutu, je odchovanec Pardubic. Přestoupil do Prahy na tance. Doteď nás mrzí, že jsme podepsali přestup. Jeho partnerka pořád jezdí za Břeclav, Verner stále za České Budějovice a pořád se to všude uvádí,“ říká Skřivánková.

Právě skončený šampionát, kde se Vernerovi podařilo vrátit na bednu mezi nejlepší evropské krasobruslaře, si nechala částečně kvůli závodům ujít. „Viděla jsem jen krátký program. Líbilo by se mi, kdyby jel Verner ještě ve větším tempu. Březina je skokan, který má hodně vysoké skoky. On udělal od loňska velký pokrok, co se týče piruet a známek se blíží k Vernerovi,“ říká.

Sama však želízka v ohni má. Vede tým skupinového bruslení. Šestnáct dívek krouží na ledě a připomínají kaleidoskop. Každou chvíli se jejich pletence rukou mění v různé obrazce a připomínají akvabely.

„Náročné je zejména sestavení programu. Jakmile v něm nejsou určité předepsané kroky, padáte o úroveň níž. Stačí, aby jedna pokazila, a je to znát. Platí stejný systém hodnocení. Jsou povolené zvedací figury i piruety, ale je to hlavně o krocích a synchronizaci a přechodech mezi jednotlivými figurami,“ říká.

Najednou se dívky spojí v kruh a během chvilky z něj udělají větrník. Choreografii sestavuje dcera, která sama jezdila skupinové krasobruslení šestnáct let. „Daleko jednodušší je trénovat sólové kategorie, než skupinu. Když nepřijdou čtyři závodníci, je vidět mezera a jede se jiný průměr oblouku,“ říká Skřivánková. Pro krasobruslařský svaz zůstává však na prvním místě sólové bruslení a párové krasobruslení. A sponzoři, kromě podpory města, nemají zájem.

Tým sklízel zejména vminulosti úspěchy v republikové konkurenci. Od roku 2000 do roku 2006 byla skupina mistryněmi republiky, dvakrát se na mistrovství světa umístily na desátém místě. V tomto sportu vedou hokejové velmoci.

„Na bednu však nedosahují Rusové, vévodí hlavně finské týmy,“ říká trenérka, která při tréninku uplatňuje také svoji profesi učitelky. V Pardubicích učila obávanou chemii a vše, co se týkalo přírodních věd. „Pedagogika je hodně důležitá. Musím si trénink naplánovat, ne přijít na led a vařit z vody,“ říká bývalá učitelka.

Na letošní mistrovství světa se skupina ale nechystá. Orionky mají mladé členky, takže si musí na světový šampionát počkat. Navíc ani není lehké u sportu dívky udržet, protože krasobruslení je finančně náročný sport.

„Příští rok se chceme vrátit. Když se nedostaneme na mistrovství světa, tak aspoň na nějaký mezinárodní závod,“ přibližuje plány Skřivánková.

V Pardubicích by se mohly „orionky“ představit se svým programem veřejnosti. V březnu by se to mohlo povést, ale vše bude závislé, jak si povedou pardubičtí hokejisté v play - off , jestli tedy bude volná hala.

Kromě věčného pendlování na ledě si na další koníčky čas nenajde. „Mám malou vnučku, se kterou se snažím být co nejvíc. Starám se o domek se zahrádkou. Moc ráda chodím po horách i v létě. K moři mě to neláká,“ říká Skřivánková. Doba, kterou tráví bez bruslí na nohou, je ale krátká. Už v květnu začínají první soustředění, takže se vrací na led poměrně brzy.

Aktuality

  • 12. 11. 2018 6. lekce kurzu bruslení se uskuteční v neděli 18. listopadu 2018

    6. lekce kurzu bruslení pořádaného naším krasobruslařským klubem se uskuteční v neděli 18. listopadu 2018 od 15:00 hod. v malé hale pardubické ČSOB Pojišťovny areny.

    15:00 - 15:45 hod. ..............Skupina "A" 15:45 - 16:30 hod. ..............Skupina "B"

Kontakt

Krasobruslařský klub Pardubice

K Vinici 1901
530 02 Pardubice
E-mail: info@krasopce.cz

Facebook: KrasobruslarskyKlubPardubice

Tato prezentace používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte.